Možná to znáte – den, kdy se nedaří už od rána. Vstáváme s napětím, v kuchyni rozlijeme vodu, dvakrát se vracíme. Chvátáme, myšlenka střídá myšlenku.
Venku to pokračuje. Lidé nám překáží. Mračí se. Jakoby se celý svět postavil proti nám.
Přesně v takovém rozpoložení jsem sedala do auta a jela k lékaři. Řidič přede mnou vyjel pozdě na zelenou, chodec přecházel cestu mimo přechod. Moje nálada houstla.
V čekárně jsem si uvědomila, jak jsem napjatá a zlobím se hlavně na sebe za přeplánovaný den. Stačilo zavolat kamarádce, vysvětlit jí situaci a poprosit, zda se můžeme potkat jindy. Byla úplně v pohodě. Část tíhy povolila a zbytek zmizel po hovoru s lékařem.
Najednou… plno přívětivých lidí. A když za mnou na parkovišti někdo zatroubil, jen jsem si pomyslela: „Trub, když ti to pomůže.”
Stejné město. Stejní lidé. Jiné vnitřní nastavení.
Není snadné rozluštit, co nám tělo a emoce naznačují.
Když se zastavíme a zaposloucháme se, „blbci mizí“. Přichází úleva a mír.
Ať se vám daří potkávat laskavé tváře — včetně té vlastní.
Jana Najtová – koučka pro chvíle, kdy je všeho moc
👉 „Pokud máte podobné dny často, může Vám vnést jasnost koučovací zastavení – více o spolupráci zde.“