Přišla jsem na schůzku o pár minut dřív. Automaticky jsem sáhla po telefonu, ať zkontroluji zprávy, mrknu na e-maily – hlavně „efektivně využít čas“.
Pak přišla myšlenka: Může to být čas pro mě.
Slunce svítilo, všechno se zelenalo. Lidé spěchali, ale já ne. Byla jsem tichý pozorovatel, který nic neřeší a nikomu nic nevysvětluje.
Všimla jsem si, že se začínám usmívat NIČEMU. Úsměv vycházel zevnitř – oproštěný od myšlenek a uvolňující tělo.
Možná to také znáte.
Navenek všechno běží, jedete naplno. Napětí uvnitř si ani neuvědomujeme. Někdy jen zaznamenáme pocit nervozity, někdy až drobné chvění.
A přitom stačí pět minut nicnedělání 🙂. Ne proto, že musíme — ale protože můžeme.
Kdy jste si naposled dovolili vypnout? Jen sedět, nadechnout se, být.
Ať se Vám daří najít svých několik minut klidu.
Jana Najtová
Chcete si dopřát malé zastavení i ve svém životě? Nabízím úvodní setkání zdarma — v klidu, bezpečně, bez závazků.